První dovolená u moře s batoletem – Jesolo 2017

Jak jsem slíbila, tak se s vámi dnes podělím o článek, jak jsme si užili naši první dovolenou u moře s batoletem, kterou jsme absolvovali v Itálii v Lido di Jesolo.

První dovolená u moře s batoletem

První dovolená u moře s batoletem

První dovolená u moře s batoletem

Naší dovolenou jsem s Vámi řešila na našem Facebookovém profilu, kde jste mi i hezky radili. Uvažovali jsme nad dovolenou již od Šimonkova narození. V průběhu června jsme byli spíše rozhodnutí, že nikam nepojedeme, protože jsme se báli cesty. Letadlem jsme nechtěli, protože ještě neumí říct, co ho bolí a v autě nebýval moc spokojený.

Navíc my jsme nikdy nebyli velcí cestovatelé. Já hrozně ráda poznávám nová místa, nové země i lidi, ale prostě velmi ráda spím doma a mám vše, na co jsem zvyklá. Svou postel, všechno své oblečení, koupelnu, kosmetiku,… 11. července jsme ale slyšeli o Jesolu a strašně se nám líbilo to místo. 12. jsme koukali i na ubytování a rovnou objednali. Přes Airbnb, mělo to samé hezké recenze, stálo to hezké peníze, hned u moře, blízko centra, fakt nebyl důvod si myslet, že to nebude fajn. Zakoupili jsme 10 nocí, chtěli jsme odjet v sobotu večer a vracet se ve čtvrtek ráno.

Den odjezdu

Myslím, že tady byla první věc, kterou jsme nezvládli. Místo toho, abychom se snažili si oba na cestu odpočinout, jsme oba lítali, uklízeli, byli na hřišti a celý den jsme prostě byli hodně aktivní. Já neležela ani chvíli, Kája asi hodinu. Takže jo, odjížděli jsme z hezky uklizeného bytu, ale pěkně unavení.

Cesta

Původně měl celou cestu řídit Kája, nakonec jsem ale řídila od půl 9 do půl 11 já. Šimonek usl hned na začátku, takže to bylo fajn. Ke konci už jsem byla fakt vyčerpaná a tak jsme se vyměnili. Tím jsme to ale asi pokazili, do půl hodiny byl Šíma plně probuzený a uprostřed Brna šíleně plakal a rval se ze sedačky. Bylo to šílený. Byli jsme netuším kde, on byl neutišitelný i venku, v nosítku, v autě, bylo to 30 minut hrůzy. Cítila jsem se tak, že buď se oběsím na nejbližším stromě, sednu na vlak domů, rozvedu se a nebo je tam nechám oba a uteču. Fakt děs. Pak jsem se ale uklidnila, Šimonek v návaznosti na to a asi po hodině se jelo.

Pak to ale nebylo o moc lepší. Střídaly se naše krize – Káji za volantem, moje za volantem a Šimonka v autosedačce. Cesta tam byla fakt hrozná, bála jsem se, že tam nedojedeme, protože jsme byli všichni 3 úplně vyřízení. Částečně to bylo určitě i námi, byli jsme nervózní, vůbec jsme nevěděli, do čeho jdeme, poprvé dovolená se Šimonkem, poprvé jsme řídili takhle na dovolenou v noci. Prostě a jednoduše jsme měli strach, který jsme nasávali všichni.

První den

Naštěstí jsme ale v pořádku kolem 10 dorazili. Šimonek v kolonách usl a čekali jsme na ubytování, které bylo dostupné před 12 hodinou. Měla nás ubytovat majitelka bytu, ale místo toho tam byla uklizečka, která ale neuměla anglicky a jen na vše říkala “oukej”.

Již při příchodu nás zarazily schodu nahorů, které nás děsily a celou dovolenou jsme se děsili, že nám tam Šimonek spadne dolů. A nebo my, bojíme se výšek 😀 Pak že nejsou dveře ani na záchod, jen zašupovací, nízké stropy. Ale furt tohle vše by se nějak dalo. Pak nás velmi zaujala jedna věc v ložnici – bojler hned vedle hlav u postele, který dělal rámus. Paní neuměla a tak volala té majitelce. Ta nám řekla, že to rámus nedělá. No a co myslíte, že nás celou noc budilo, že jo. 😀

Počasí bylo v ten den hezké, vyzkoušeli jsme moře,  vlny malé, ale s dítětem v pohodě. Šimonkovi se pláž i moře opravdu velmi líbilo a bylo to boží ho vidět takhle šťastného. Navečer jsme se byli projít po okolí, které bylo hezké a Šimonek nám vytuhl v nosítku. Šli jsme domů, byli jsme unavení a chtěli jsme jít také.

Druhý den

Probuzení bylo velmi nepříjemné. Hnusné počasí, v noci nás 5x vzbudil bojler a hlavně – smrad na apartmánu. Kombinace asi zatuchliny a myslíme si, že odpadu. Šli jsme co nejdříve ven, ale Šímovi se tam moc nelíbilo. Chvíli jsme zvládli jít na pláž, ale byl takový divný den. Myslím, že jsme byli furt ještě hodně unavení, do toho ten smrad, ze kterého se mi chtělo zvracet, do toho počasí, které vypadalo fakt pochmurně. Moje idylka krásné dovolené se mi zdála fuč. Když jsem šla spát, plakala jsem, protože jsem pro Šimonka chtěla dokonalou a nejkrásnější dovolenou, do toho dva roky od svatby a nijak jsme to neoslavili, i proto jsem vlastně před spaním napsala na Facebook. Většina mě naštěstí podpořila a za to moc díky. Občas jsme prostě citlivky a věci se zdají horší, než jsou.

Třetí den

Ráno ale bylo naštěstí lepší. Vyspali jsme se, venku sluníčko, takže jsme byli celý den venku. Venku jsme jedli, byli u moře, na hřištích, na apartmánu jsme jen spali. Šimonek si velmi oblíbil nafukovacího žraloka a hračky. Den byl fajn, zvládla jsem pro vás i napsat článek, večer krásná procházka při západu slunce na pláži. Jen při příchodu Šimonek ožil a opět ten smrad, bylo to nesnesitelné a stále jsme se snažili řešit s majitelkou a nahnat ji. Bohužel se k tomu postavila tak, že nejen, že za celou dobu nepřijela řešit náš problém, ale ještě k tomu řekla, že jestli se nám to nelíbí, tak ať jedeme domů. 😀 Takže už jsme si jen potvrdili, že domů dřív pojedeme, jak jsme zvažovali od prvního dne. Koupili jsme si moje nejlepší mojito v životě a šli spát.

Čtvrtý den

Začátek dne jsem si zpříjemnila veganskou nutellou, prosím, ať se dá někde tady koupit! Počasí bylo stále hezké, ale když jsme se podívali na předpověď, nebylo to moc optimistické a mělo být už od pátku ošklivě každý den až do odjezdu. Objevili jsme úplně skvělou restauraci, která byla hodně baby friendly. Šimonek tam jedl, jak je zvyklý, byl celý špinavý, padalo mu to a oni se jen chodili koukat, jak je roztomilý a cítili jsme se tam opravdu skvěle (názvy dám na konec článku). Šimonek zase vytuhl v nosítku a tak byl prostor pro další drink – tentokrát výzva pro barmanku, tequila sunrise bez tequily. Promýšleli jsme odjezd na neděli.

Pátý den

Když jsme se po desáté v ten den bouchli do hlavy o strop, málem se pozvraceli v koupelně a podívali na předpověd, podívali jsme se na sebe a souhlasně řekli, že dnes nebo zítra jedeme, že jen kvůli tomu, že to máme zaplacené, se nebudeme trápit. Z Airbnb se nám snažili pomoct, už jen dle fotek jsme dostali nějakou kompenzaci, ale bohužel smrad ověřit nemohli a když nic nekompenzovala majitelka, jiné možnosti už nebyly. A než se stěhovat a dát za to hromadu peněz, řekli jsme si, že co jsme chtěli, už jsme stejně viděli, užili jsme si to na maximum a teď už se těšíme na sprchu domů, na kočky, na kamarády. Užili jsme si poslední den na maximum, dali si výborné jídlo, nakoupili si nějaké suroviny domů, pobalili a večer o půl 8 jsme vyjeli.

Cesta

Tentokrát jsme to ale pojali vše lépe, protože už jsme věděli, co nás čeká. Řídil jen Kája, na 2 a půl hodiny se kluci prospali na odpočívadle – já nemohla, protože jsem měla pro sebe asi tak 30 cm sedadla a nechtěla jsem Káju vzbudit, tak jsem byla na telefonu a vyčerpala si data. 😀 Pak už se zastavovalo jen jednou (jo, to nám vlastně Šimonek na benzince spadl v autě, vypadalo to nevinně a má z toho tu odřeninu, kterou znáte z fotek)  a musím říct, že jsem na nás fakt pyšná, jak jsme to zvládli. Byla jediná mini krize před příjezdem domů, ale to  byla fakt už jen maličkost. Vím, že kdybychom zase jeli, už by to bylo takové, jak cesta zpět, ty zkušenosti dělají fakt moc.

Den příjezdu

Musím vám hlavně ještě napsat, co nás dojalo nejvíce. Šimonek byl neuvěřitelně šťastný, že je doma. Když viděl kočky, začal kričet, pištět, pusinkovat je, tohle jsem ještě neviděla a vehnal nám slzy do očí. Celkově jsme byli všichni šťastní, že jsme doma, přes den se hezky vyspali a pak už si užívali domov a kamarády.

Na závěr

Jsem moc ráda, že jsme jeli. Ikdyž to byla docela drahá zkušenost, moře bylo bezvadný, místo určitě doporučuji a pokud tam budete, navštivte restauraci Royal Oak Pub a bar Vecchie Maniere, oboje opravdu stojí za to!

Ještě bych chtěla zmínit plenky. Nejdříve jsem chtěla prát naše látkovky, ale řekli jsme si, že si dovolenou užijeme a koupili jsme non toxic Bambo nature. Musím říct, že jsou opravdu super a zatím nejlepší, co jsem zkusila. Ale jak jsme se vrátili, byla jsem neuvěřitelně šťastná, že máme naše látkové Bambolíky, fakt bych neměnila.

A jaká byla vaše první dovolená?

Vaše Tina

1 Comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *