Dudlík a my

Když jsem byla ještě těhotná, dudlík pro mě byl jako samozřejmost, kterou má přeci každé miminko. Takže i v mé výbavě dudlíky byly, protože je to normální. Zde máte náš příběh. Dudlík a my a jak jsme si našli cestu k němu a zase od něj.

Dudlík a my
Dudlík a my

Dudlík a naše začátky

Šimonek měl již od příchodu z porodnice problémy se spánkem. Málo spal a byl velký problém ho uspat. Bohužel, ačkoliv jsme nosítko vybírali velmi dlouho, tak jsme šlápli vedle. Měli jsme od výrobce Beco, který měl být dobrý, i v krámě nám ho schválili, bylo pěkné, ale byl to zrovna špatný model. To jsme nevěděli, ale samozřejmě díky tomu Šíma v nosítku být nechtěl. Museli jsme teda uspávat v kočárku za drncání nebo na ruce.

Měli jsme i zavinovačku, ale tu jsme použili ze začátku spíše párkrát a snažili se hledat jiné způsoby. Dudlík jsme zkusili poprvé na 14 dnech na radu doktorky, jak málo spal. Já to ale necítila, nelíbilo se mi to a tak ho při každém pokusu logicky odmítal. Takže jsme to příliš nezkoušeli, až do jeho cca 3 měsíců.

Nevím, jestli mu rostly zuby a nebo to bylo způsobeno problémy s potravou, které jsme zjistili až o něco déle, ale měl tak týden, kdy hodně plakal, mrzoutil a bylo vidět, že je nešťastný. Já byla na pokraji psychického zhroucení, beze srandy. Připadala jsem si jako nejhorší máma pod sluncem, která neví, co je jejímu dítěti a co potřebuje. Do toho časté dotazy všech okolo, proč mu nedám dudlík, když brečí, to bylo prakticky na denním pořádku.

V tu chvíli jsem jela do krámu, koupila jiný dudlík a v jednom z těchto pláču jsem mu dudlík dala. Cítila jsem se zároveň hrozně, ale zároveň to byla velká úleva.

Období s dudlíkem

A jak to u nás vypadalo? První dny měl bohužel dudlík furt, potřebovala jsem se dát dokupy a on byl spokojenější. Mazlila jsem ho, ale měl ten dudlík. Během pár dnů jsem se dala dohromady, takže mohlo začít rychlé omezování. Měl ho stále méně a na půl roce ho měl opravdu jen na denní spánek a už ho neměl v noci.

Jak jsem psala v jiném článku, bez dudlíku je od první nemoci. My už předtím omezovali a chtěli se na něj vykašlat a tohle byl dobrý důvod s tím seknout. Nosítko bylo na cestě, takže jsem dva dny pronosila na ruce a pak už jsme se učili s nosítkem.

Dudlík a my a jeho výhody

Je hrozně důležité si ujasnit, jestli chcete dítě dlouhodobě kojit, do samoodstavu a nebo jestli ho stejně odstavíte. Většina dětí totiž nebude chtít tolik kojit s dudlíkem. Nejdřív to u nás bylo v noci, pak i přes den. Když plakal, mohla jsem ho tím utišit. A hlavně výhoda byla, že neplakal v kočárku. Bez něj byl kočárek očistec a často skončil na ruce a hodně mě z toho bolely záda.

Dudlík a my a jeho nevýhody

Jak vidím ty moje výhody, tak teď se mi jen potvrdilo, že dudlík je pro mě fakt věc, kterou bych ve stavu, kdy jsem v pohodě, nedala. Mrzí mě, že jsme šlápli vedle s nosítkem, protože ty problémy, které jsem měla, by vyřešilo.

Co je podle mě největší nevýhodou? Že dudlík nahrazuje maminku a to je prostě špatně a já to tak cítila celou dobu a byla jsem celou dobu rozhodlá, že co nejdřív ho dáme zase pryč. Argument, že má ze mě teď dudlík… Jako really? Dudlík, neboli šidítko, je přeci náhrada maminky. Dřív byla maminka, ne dudlík. Čili já tu pro Šímu jsem moc ráda a když chce zrovna prso, klidně jen dudlat, tak mi to nevadí a užívám si to.

Pokud chcete kojit dlouhodobě, do samoodstavu, tak s tím většinou dudlík také nejde. Díky dudlíku většinou přijde okolo 8-12 měsíce bojkot kojení a dítě se odstaví. Díky dudlíku také může mít špatnou techniku sání a nebo třeba kousat při kojení, protože dudlík se neozve.

Dále pak přichází období, kdy se člověk dudlíku musí zbavit a pokud to není brzy, jako u nás, většinou je to to velmi náročné období pro dítě i pro rodiče. Proto případně doporučuji s ním seknout co nejdříve to jde. Naše doktorka říkala do 1 roku.

Jak bych to udělala teď a co bych poradila vám?

Kdybych to měla udělat znovu, tak buď bych to udělala stejně a nebo bych koupila lepší nosítko, kdybych to tušila a vyřešila tím vše. Nebyla bych tak na nervy, nebolely by mě záda, nemusela bych řešit, že nechce být v kočárku a Šimonek by byl spokojený i bez dudlíku.

Na druhou stranu vím, že jsou chvíle, kdy to prostě nejde jinak a je určitě pro dítě lepší, když má na chvíli dudlík, než aby maminka skončila na antidepresivech nebo v blázinci. Pokud bych byla ale v pohodě, dudlík bych synovi nedala, protože bych nakonec ráda kojila do samoodstavu, ačkoliv jsem zprvu chtěla Šimonka odstavit na roce. Naštěstí pro nás dva jsem si ale kojení a kontakt zamilovala. 🙂

Moje rada tedy je, ať se opět na všechny vykašlete a zamyšleně se, jestli chcete dlouho kojit a pokud ano, nevšímejte si rad typu, že jsi dudlík, moc často kojíš a já nevím, co ještě. Děláš to podle sebe a svého, takže to je to nej! 🙂

A jak to máte s dudlíkem vy?

5 komentářů

  • Citim to naprosto stejne..synovi dudlik proste nedavam, ikdyz tlak okoli je nekdy neprijemny. Vim, ze dudlik je nahrazka za prso, ale ja rozhodne nemam problem dat mu prso kdykoliv potrebuje i pres to, ze uz pul roku temer nespim. Ano jsem jeho dudlik, ale jsem jim rada :)J.

  • Dcerce jsou 3 týdny a v noci spí skvěle (jednou se vzbudí na kojeni, ale nebudime ji), přes den ještě dost taky spí, až navečer je delší dobu vzhůru. A to právě chodí nejvíce návštěvy. Chce v tu dobu hodně kojit a mezitím trochu brečí, takže to pak hned slyším „dej jí dudlík“ nebo pro mě úplně šílené „nech ji ududlat“. Tím, že je jinak zlatá, tak nevidím jediný důvod jí ho dát, ale doteď mě taky nenapadlo, že dudlík je fakt téma. Taky jsem dřív myslela, že je to samozřejmě, když všude vidím děti s dudlíkem, ale teď už to vidím jinak. Ale jak píšete, je to o dítěti a rozhodně lepší dudlík, než být úplně psycho 🙂

  • Já dudlik davam, ale pouze při mega řevu 😀 většinou poduda a pak vyplivne a je ok. Většinou ho má jen v kočárku a pres den vůbec ani na noc na spaní. Doufám, že mu to vydrží (6 měsíců)

  • S tím dudlíkem souhlasím. Syn má 8 měsíců a dudlík ještě neměl v puse. Ani neví jak dudlík vypadá. Nemám problém ho kdekoliv nakojit. Slyšela jsem hodně kritiky, ale dokonce i pár pozitivních reakcí.👍😊

  • My nosíme dudlík doslova, aby nás nepomluvili. Malý (3 měsíce) ho nechce, tak mu ho necpu. Sice jsme měli drsnější křiklavé období, ale zachránil nás tatínek, tygřík a prso. Teď u doktorů na dotaz „máte dudlík?“ povinně dudl vyndáme, prcek ho plivne přes ordinaci a doktorka to vzdá.
    Někde jsem se dočetla, že dítě se musí na dudlík naučit a ještě je třeba vybrat správný tvar a velikost. Ze svého okolí jsem taky byla naučená, že dudlík je základ. Teď už to neřešíme.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *