Neměsíc bez cukru

Neměsíc? Jó, přesně tak. Původně to měl být měsíc, ale to by reálně ohrozilo moje duševní zdraví. Takže dvacet dní bez cukru. I tak to občas bylo dost krušný. Tady je shrnutí!

Neměsíc bez cukru
Neměsíc bez cukru

Bez cukru

Ze začátku byste měli asi dostat informaci, že jsem extrémní závislák na cukru. Jak si nedám aspoň jednu dobrotu za den, tak je se mnou k nevydržení.
Proč teda sugarfree? Protože. Všimli jste si někdy kolik cukru za den spořádáme? A v čem všem je? V zeleninovým bujonu, sušenejch rajčatech, hořčici a snad úplně ve všem.
Že je neškodnej? Nemyslím si. Určitě doporučuju dokument Sugar blues. Cukr je totiž pořádnej business. A všem jde spíš o peníze než o vaše zdraví.

Rozhodla jsem se proto na nějakou dobu vysadit cukr, ale i jiný sladidla jako med, agávový sirup a podobný věci.
A jakej ten můj neměsíc bez cukru byl? No už vám to jdu napsat.

První týden

Klasicky to bylo nejhorší první dny. Hned ráno přišla první komplikace. Co budu snídat? Ok, tak je tady třeba pomeranč. A hroznový víno. To by šlo. Nakonec mi půlku snědl Emil. Ale hlad jsem zahnala, to bylo důležitý. Problémy s vymýšlením snídaně mě pronásledovaly po zbytek tejdne.

Obědy a večeře

Upřímně jsem netušila v čem cukr je. Myslela jsem, že obědy a večeře uvařím bez větších problému a zkoumání etiket. To jsem se ale pletla. Nacházel se fakt snad všude. Ale i to jsem vcelku během prvních dní vychytala. Hodně mi pomohlo, že nakupuju na rohlíku. Složení je u každý věci přehledně uvedený a nemusím tak stát v obchodě u regálu. Jen se doma plácnu na gauč, zapnu aplikaci a za pár minut mám nakoupeno i s přečtením etiket. Jak jsme spokojený s online nákupama jídla se dočtete tady.

Chutě na sladký

Ty mě neopouštěly. Po prvních třech dnech úplný abstinence od sladký chutě jsem si vzpomněla na sušený ovoce, datle, jablečnej mošt a ořechy. Ty mě po zbytek “zkoušky” doprovázely každej den. Jinak bych to asi nevydržela dýl jak ty tři dny. Posledních pár dní už jsem měla na dorty a čokolády chuť primárně při nějakým stresu, únavě nebo když na mě koukaly z vitríny v kavárně.

Jak to skončilo

“Koukej jakej jsem pěknej, sladkej, čokoládovej, s krémem. Dej si mě.”
Zvládla jsem odolávat dvacet dní, pak jsem mu už nemohla dál říkat ne. Ale stál za to. Čokoládovej s krémem z arašídovýho másla. A to já můžu.

Cíl

Slibovala jsem si od toho minimálně uvědomění kolik cukru do sebe denně vpravíme aniž bychom o tom věděli. Trochu jsem doufala, že se taky zbavím tý posedlosti cukrem. Tak to se úplně nepovedlo, co vám budu povídat. Píšu tenhle článek a samozřejmě už do sebe tlačím sladkou malinovou limonádu. 😀

Zkusíte to taky? Stojí to za to.

Něco vás zajímá? Určitě mi napište.
Nebo je snad mezi váma někdo kdo žije sugar free? Dejte nám o sobě vědět!

2 komentáře

  • Gratuluju i za těch 20 dní!:) Tohle téma je docela zajímavé, mě to chytilo po zdravotních problémech, kdy jsem celkově musela vynechat už hotové věci a několik měsíců jíst téměř jen to, co jsem si doma sama připravila. V tu dobu jsem měla možnost si uvědomit, jak jsou potraviny zbytečně přesolené a přeslazené, plné zbytečných aditiv a jak my jsme těm chutím přivyklí. Po té době, kdy jsem se odvážila si opět dát svoje oblíbené sušenky, jsem zjistila, že si pamatuji, že chutnaly lépe, ale ve skutečnosti z nich teď cítím jen cukr a tuk, ne chuť oříšků nebo čokolády. Nebudu lhát, sladké miluju a bez něho si život neumím představit, jen teď pečlivěji vybírám a snažím se i doma experimentovat s přípravou vlastních dobrot:).

Napsat komentář